Sunshee Lia Wang je jméno děvčátka narozeného dne 6.2. jako druhorozené dítě do korejské královské rodiny. Její rodiče se měli dost k oslavám, protože se o holčičku snažili velmi dlouho a první těhotenství jim přeneslo jenom mužské pohlaví a hádky. Ale za to Sunshee byla něco jako sen její matky, který se jí podařilo dosáhnout.
Ale Sunshee jako malá holčička její očekávání nesplňovala. Místo panenek, líčitel, kostýmků a různých podobných hraček pro holčičky, raději trávila čas s bráškou i přesto, že mezi sebou měli osm let věkový rozdíl. Ale s ním ani tolik času netrávila, protože chodil do školy a neměl na ní tolik času. Ale když objevila jeho hračky dokázala se zabavit na dost dlouhou dobu. Obdivovala jeho vojáčky s mečema v rukách, jeho auta, kterých měl plné krabičky a hodně podobných věcí. Ale toto skoro nikomu nevyhovovalo a ona později zjistila, že jí to přestává bavit. A vlastně netrvalo ani tak dlouho, než se dostala k holčičím hračkám. Vlastně úplně nejdříve jí uchvátila móda. Zkoušela kombinování různých módních kousků a někdy to dopadlo vlastně velmi dobře. Tedy až na některé, které se řadí do kategorie katastrofa.
Čas plynul a ona měla nastoupit do školy na rozdíl od svého bratra u kterého apelovali na soukromé samostudium. Její rodiče chtěli vybrat tu nejlepší, soukromou školu s zaměřením na tanec a hudbu. Moc dobře všichni v jejím okolí věděli jakou vášeň pro ní tanec představuje. A dostat královské dítě na školu rozhodně není nic složitého, právě že naopak. Skoro všude se přivítá s otevřenou náručí.
A ona byla šťastná. Mohla se věnovat tanci, ale zároveň být doma a trávit čas s lidmi, na kterých jí záleželo. Ale když její otec s bratrem museli do Ameriky moc se jí to nelíbilo. Měla nějaký divný pocit, že by se něco mohlo pokazit, ale ne moc. Ani nevěděla jak by to jinak popsala. A tak se s nima rozhodla pořádně rozloučit. Sice to nemělo být na dlouho, ale ona nechtěla promarnit ani jednu sekundu, které by později mohla litovat. Minimálně v ten moment ne.
Jejich návštěva Anglie měla být víceméně "na otočku", ale vlastně se o dost prodloužila. Tedy hlavně jejímu bráchovi. Dost jí zasáhl fakt, že se jejich otec vrátil domů sám s tím, že její bratr je někde v Americe na škole. Bylo to zvláštní, hlavně proto, že jí nikdo nepošťuchoval a vlastně celkově palác nabral takovou jinačí atmosféru.
Ale mělo to i své výhody. Měla dost prostoru na to se učit, utápět se v knihách, tančit a celkově se vzdělávat bez toho aníž by jí někdo vyrušil nebo říkal jak to celé musí být nudné..
Když se blížili Vánoce vůbec se necítila svá. Byli to svátky kdy poprvé nebyli všichni pohromadě, kvůli tomu, že do Ameriky to byla z jakékoliv stránky jednoduše dálka. Věděla o tom, že se s tím bude muset smířit, jenomže to bylo dost těžké. Když vyrůstáte s někým pod jednou střechou a on odjede několik set kilometrů daleko je to dost na pytel.
Ale jak rostla začala zkoušet různé kosmetické produkty a některé aji doporučovat. Dokonce se objevila i na titulních stránkách nějakých pár, doopravdy jen pár magazínů, což nebyli až tak slavné čísla a tak to brala, že to jednoduše chtějí zviditelnit.
A tak to šlo dál dokud se její bratr neobjevil před branou paláce. Sunshee vyletěla možná co nejrychleji co mohla, aby ho neskutečně moc přivítala, ale jakmile otevřela moc ho nepoznávala. Jakoby před ní stál někdo úplně jiný s akorát tak podobnými rysy. Bylo to dost zvláštní, ale i tak mu padla okolo krku na dost dlouhé a především intenzivní objetí, které bylo vyhovujícím nejspíše oboum stranám.
Ale jakmile přišla jejich matka všechno začalo brát jiný směr. Byla na jejího staršího brášku naštvaná a několik dalších měsíců ho nutila nosit dlouhé róby a pomalu se ani neukazovat na veřejnosti. Pořád říkala něco o jejich vizáži a kažení reputace. Moc jí nikdy nedokázala postřehnout, ale věděla, že jsou o tom pod jejich střechou dost časté hádky.
Když se najednou "roztrhl pytel" s narážkami na Yen-juna bylo jí z toho dost smutno. A nejen kvůli tomu, ze svého brášku měla opravdu ráda, ale aji kvůli tomu, že nikdy neviděla lidi chovat se k někomu až tak moc odporně. Chtěla mu hrozně pomoct, ale vůbec nevěděla jak což si pořád dost vyčítá. I když je mladší v některých okamžicích si přijde jako ta nejhorší mladší sestra pod sluncem.
Dost si začínala dělat starosti už jen když viděla jak málo jí. Ale nikdo jí neřekl jak pomoct. Vždycky, když se snažila cokoliv si s ním promluvit měla pocit, že to ještě akorát více pokazila.
A nejvíce jí zranilo, když uviděla svého bratra ležet na nemocničním lůžku. Připadala si, že selhala, ale snažila se to na sobě nedát znát. Snažila se pro něj být tou silnou a ukázat mu, že se všechno dá vyřešit. Nechtěla aby se dále trápil a tak mu jeho pobyt, alespoň trochu zpříjemňovala, teda doufá, svými návštěvami.
Když ho propustili byla ráda, ale pořád měla pocit, že není všechno na sto procent.
A když do toho všeho zjistila, že jsou očekáváni v Illéy, zprvu vůbec nevěděla co dělat a kam se dříve pohnout. Musela si úplně nejdříve prozradit myšlenky aby vůbec věděla, která bije a až pak si začala uvědomovat jaké velké sousto jí vlastně doopravdy čeká.