Oliver vyrůstal v hezkém prostředí dvou zamilovaných lidí. Jeho rodiče měli docela dost peněz, takže i když nebyl malý chlapec princ, dostal většinou, co chtěl. Samozřejmě tam byla nějaká mez, ale nestávalo se často, že by jí blonďáček dosáhl. Dokonce se mu v jeho pěti letech na Vánoce splnilo největší přání a to, že dostal sourozence. Narodila se mu malá sestřička Margaret.
Miloval svůj život. Byl vždycky velmi rád za vše, co měl a co mu přišlo do života. S Mar si vždy celé dny jen hráli a chodili ven. Doufal, že to takto bude celý život. Jen oni čtyři a celý svět půjde stranou.
Najednou však jeho matka začala více pít a setkávat se s více muži než jen s jejich otcem. To byl takový hlavní zvrat v celém jeho životě. Uvědomil si totiž, že to nikdy nebude stejné. A že život vlastně není tak růžový. Ale možná bylo i načase, protože mu táhlo skoro na dvacet let.
Spolu s rozvodem jeho rodiči i on dostal šanci rozhodnutí a to, u kterého chce být. Přeci jen bylo mu už více jak osmnáct let, takže střídavá péče už prakticky nebyla ani na stole. Řekl tedy, že chce být s otcem a je rád, že to tak udělal. Jeho matka byla ztracený případ každým dnem více.
I přesto se Oliver furt snažil být šťastný a dostudovat. Jeho škola ho sice moc nebavila, asi stejně jako jakékoliv učení. Jediné, co miloval, byla historie a dějepis. Vždycky o ní vyprávěl i jeho mladší sestřičce, aby jí poučil o tom co v dělo s Illéou a co bylo mnoho let před tím, než vůbec byla. O válkách a hrůzách, aby se poučila a byla lepší člověk.
To ale zřejmě nezabralo na něj. Začal sám chodit více a více z domu. Vyhýbat se jak matce, tak otci a jednoduše každý večer pouze bloudil po nočních ulicích. Tento způsob života mu ale najednou přišel zábavný, a tak se začal vytrácet z domova i přes den. Už ho nikdo nedostal do školy, i když si to jeho otec dost přál. Proto si našel Oliver práci. Jenže ani ta ho nebavila, a tak s ní brzy skončil.
Chtěl začít se sebou něco dělat. Běhat po venku, lézt po horách. Dokonce si udělat i řidičák na motorku, aby i s ní mohl dělat blbosti.
Vším to zakončil pár tetováními. Tou dobou ho doma prakticky neviděli a jemu se to tak líbilo. Jeho život byl konečně takový, jaký ho chtěl. Poroučel všemu, co dělal. Občas se porval a zašpinil si tričko krví, ale to jen aby mu došlo, že zase žije. Nejradši měl chladný vítr v obličeji a sněžné hory před ním.
Jediné, co ho zase vrátilo na nějakou dobu zpátky na nohy byla srážka aut v které byl jeho otec. Možná, že doma moc často nebyl, to ale neznamená, že otce zcela zavrhl. Věděl, že tam je Margaret, a že se o něj postará. Přesto se vrátil hned jak to bylo možné a pomohl s přestěhováním. Návštěvu Summer se rovnou rozhodl si najít aspoň nějakou tu práci, aby mohl tátovi posílat peníze i když mu stále chyběly jeho koníčky.
Bohužel pro něj ho nikdo nechtěl. Jeho životopis byl příšerný a Oliver neměl žádné praktické vlastnosti vhodné povolání s více penězi. Jediná možnost, kterou měl je jít do paláce a zkusit to tam. Dlouho se přemlouval a doufal, že to je všechno jen zlý sen, když ho ale přijmuli, neměl na výběr než nastoupit.
Nakonec ale zjistil, že se mi funkce strážného i docela líbí. Má častěji volno, když je opravdu nějaká pranice, tak mu za to i platí a aspoň má fajn oblečení i peníze, které může posílat domů a nyní, když je Selekce, je rád, že tu může být, protože má divný pocit, že tu brzy najde svoji sestru.