Před pětadvaceti lety se narodil bývalému účastníkovi Selekce královny Evelyn, syn. Dali mu jméno Michalis George Hamersley. I když se o něm nepsalo, stále to byl přece ten účastník, který tam byl a díky tomu si polepšil. Rodinnou farmu přenechal sourozencům a sám si otevřel jezdeckou školu pro děti, které neměli zrovna štěstí a neměli dostatek financí. Jeho dospívání bylo dost divoké. Nenáviděl pravidla a rád je porušoval, za což si vždy odnesl nějaký trest. Například dostal vařečkou od starostlivé matky, která to někdy možná trochu přeháněla. Ani klečení na hrachu, výprask nebo různé zákazy, nedařilo se jí ho změnit. Prostě měl divokého ducha, toho nezmění. Jeho táta vždycky říkal, ať ho nechá, že z toho vyroste. Jenže se mýlil, nevyrostl z toho tak docela jak si myslel. Mich chtěl mít prostě svobodu a pravidla ho v tom omezovala. Když mu bylo sedmnáct a jeho bratru osmnáct, odešel Taverin do armády, aby si splnil svůj sen. Když Michovi najednou zmizel bratr, cítil se divně. Neměl koho štvát a tak dále. Do toho na něj máma tlačila, aby si našel nějakou brigádu a později práci. Nechtěla aby se flákal s tím, že jeho rodiče za něj budou vždy platit. To ne. V jeho sedmnácti též začal zájem o ženy, kterých měl ve svém okolí spoustu. Bydlel v Angeles, takže nebyl problém si někam za nějakou tou kočkou zajít. Jak dospíval, začal i více cvičit, protože se mu dříve děti smály, že je hubený a nemá žádnou sílu. Ve cvičení se vyžíval a oddal se tomu. Každý den cvičit, chodit běhat a správně jíst. Žádný odpočinek, to bylo to, co ho trochu přivedlo k myšlence toho, že by jednou chtěl být strážcem. V osmnácti si našel práci v baru nebo spíše řečeno klubu, kde bylo dost živo. V tu dobu taky začal s drogami a alkoholem, s čímž tedy rozhodně nešetřil. Sem tam se dostal do nějaké potyčky s dealery, kterým trochu dlužil. Většinu peněz dal totiž rodičům nebo je utratil. Chtěl si vydělat víc, takže začal s pouličním boxem. Nejdříve se mu nedařilo, ale když si ho vzal pod křídla jeden z bývalých “mistrů pouličního boxu”, začalo se mu dařit. Rány rozdával tvrdé jako sám život. V té době si ho kolem prstu omotala i jedna žena. Byla to krásná blondýna s modrýma očima. K jeho smůle patřila do rodiny špatných lidí. Když ho po nějakém čase omrzela, kvůli neustálému chtíči po jeho pozornosti, pustil jí k vodě. To se jí nelíbilo a postěžovala si svému bratru, který byl boss oné skupiny. Samozřejmě, že Michalis dostal pořádně po čumáku a překvapení k tomu. Ta žena byla těhotná. S ním. To ho dorazilo, protože co věděl, on vždy používal ochranu a děti zatím nechtěl. Chtěl si užívat volnosti a svobodu. Aby se zbavil aspoň nějaké odpovědnosti na nějaký čas, zmizel. Respektive se přihlásil do armády a odjel do jiné vojenské školy. Po čtyřech rocích aktivní služby se vrátil do Angeles a stal se z něj strážce v paláci. K jeho smůle byla jeho dcera, o které ani nevěděl že se narodila, dostala k jeho rodičům, protože se o ni matka nechtěla starat. Takže teď má na krku sebe i svou dceru, které je kolem čtyř let.