top of page
ribborbigred.png

Margaret Nelson

Selection RPG - character

Země : Illéa (Denbeigh)

Vzdělání : střední s maturitou

Status : komorná

Stav : svobodná

Datum narození : 26. 04. / býk

Věk : 22

Výška : 164

Barva očí : hnědá

Barva vlasů : tmavě hnědá

Zájmy : florbal, běh, herectví, móda, alkohol

Dovednosti : španělština, kurz první pomoci

FC : Renee Bellerive

Hráč:

eliiskka

Matka: Amelia Nelson

Otec: Jack Wild

Sestra: Audrey Elle Nelson

Dcera: Claire Nelson

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

První věc, kterou byste o Margaret měli vědět je, že ze srdce nesnáší oslovení svým jménem. Slyší na spoustu přezdívek; Margo, Madge, Gigi; ale své jméno neskrývaně nesnáší. Vždy říká, že je na ni až moc komplikované a ona je jen obyčejný člověk.
Vzhledově byste ji možná mohli přehlédnout; není zrovna vysoká, svým tmavým vlasům často mění střih a hnědé oči jsou jejím nenápadným doplňkem.
Povahou by se její život dal rozdělit na před životem v paláci a po. Margo vždy bývala neposedná, střeštěná a živá. Rodiče neposlouchala a dělala věci tak, jak se jí chtělo. V dětství trávila většinu času se svojí sestrou Audrey. Její společnosti si vážila nejvíce na světě. Společně blbly a i když byla Margo starší jen o pár minut, starala se o ni s velkou láskou. Později v životě začala trávit hodně času mezi lidmi. Ať už to byla party v nějakém baru nebo jen přátelská sešlost venku v parku. Často je provázel alkohol a domu neměla problém se vrátit až k ránu.
Mimo to se také věnovala pohybu. Už odmalička milovala sporty všeho druhu - hlavně protože nevydržela chvíli v klidu. V průběhu svého života hrála basketbal, trénovala box nebo florbal. Většinou to bylo jen někde neoficiálně, na regulérní hraní; v týmu s dresy a tak podobně; neměla její rodina peníze. Ne, že by jí to snad otec zaplatil, kdyby na to měl. Nakonec jí zůstal pouze florbal, který hrála nejraději. Nebyla vůbec špatná - ve skutečnosti by jí to snad mohlo přinést slušnou florbalovou kariéru, ale to by musela myslet na budoucnost. A přesně to ona nedělala. Žila přítomností a nechala se unášet životem. Odmítala si kazit čas přemýšlením nad tím, co by mohlo být. Také často chodila běhat. Na uších měla sluchátka a užívala si volnosti.
Kromě florbalu a sportu se ještě občas věnovala herectví. Nehrála v ničem zásadním, většinou to byl nějaký hudební klip či reklama. Brala to jako fajn přivýdělek. Moc úsilí tomu nebylo potřeba obětovat a peníze se hodily vždy.
Celkově se ráda ukazovala ve svém nejlepším světle, milovala dávat pomocí oblečení najevo svoji osobnost. V paláci k tomu nebyl úplně prostor, stejnokroje komorných ji akorát škrtily. Proto s láskou vzpomínala na své milované oblečení, které nosila, když ještě žila ve své rodné provincii.
Doma trávila ve výsledku naprosté minimum času a školu dost zanedbávala. To se jejím rodičům zrovna nezamlouvalo. A zvláště když nakonec v osmnácti přišla domů a oznámila velké novinky, byla těhotná.
Poté, co ji rodiče vykopli a ona se musela prakticky z ničeho nic postavit na vlastní nohy, se nepochybně změnila. Z veselé a praštěné osmnácti leté dívky se stala ustaranou mámou. Naprosto se vzdala alkoholu a veškerou svou pozornost nasměrovala ke svému dítěti.
Mnohem více se prohloubila její ochranářskost. O všechny blízké, kterých tedy nebylo moc, by se prala až do smrti a svou dceru by bránila jakbysmet.
Zároveň se stala mnohem více vynervovanou. Snažila se sebevíc držet života a nenechat si ho proklouznout mezi prsty. Byla trochu paranoidní a budoucnost ji děsila. Postupem času se ale začala zase více usmívat. Situace v životě nebyla ideální, ale zvládala to. Protože když ne ona, tak kdo.

Minulost

Margaret se narodila o celých osm minut dříve, než její sestra Audrey. Celá rodina žila v Denbeigh v Illéy. Vlastnili malý domek na okraji provincie. Nebyl úplně dobře zajištěný a donutil je izolovat se od moderní technologie. Museli hodně šetřit, hlavně na jídle a oblečení. Nebylo to ideální, ale dívky neznaly nic jiného. Svou matku měla Margie ráda, vždycky ji nechávala si hrát venku do pozdních hodin a vyprávěla skvělé příběhy na dobrou noc. V otci toho ale tolik nezahlédla. Když zrovna nebyl v práci, popíjel v barech nebo utrácel peníze v kasínech.
Veškerý čas trávila se sestrou. V okolí nežilo moc dětí a tak se upla téměř jen na ni. Ta byla ale mnohem klidnější povahy a Margo to občas nedokázala vydržet. Už jako malá proto často utíkala z domu během dne, stavěla domky v lese nebo objevovala nová místa.
Když dospěly holky do školního věku, vzala si je k sobě sestra jejich matky. Gigi ji měla hodně ráda a život v centru snad ještě víc. K rodičům často jezdily na víkendy. Ve škole si našla spoustu přátel a užívala si přítomnosti tolika lidí. Zároveň se ale nadále starala o svoji sestru, kterou bránila kdykoliv bylo potřeba. S novou školou také začala hrát florbal a zbavovala se tak díky tomu přebytečné energie.
Škola jako taková ji ale vůbec nebavila. Procházela akorát s odřenýma ušima. Ne, že by byla hloupá, jen se opravdu nerada učila. Raději místo toho chodila ven s přáteli. Když nastal výběr střední školy, moc neváhala. Nastoupila na sportovní střední, která nebyla daleko od tetiččiného domu. Dvě mouchy jednou ranou.
Během střední se začala lépe oblékat, respektive jí začalo více záležet, jak vypadá. Oblečení, které vlastnila, v sobě ale nemělo tolik života, kolik by si představovala. Našla si proto mimo vše ještě nestálou brigádu. Spolužák jí dohodil natáčení videoklipu pro jednoho noname zpěváka. Peníze za to byly slušné a když práce přibývalo, nebylo si na co stěžovat. Většinu času se jednalo o hudební klipy, reklamy nebo krátké role ve filmu. Nic speciálního.
Během života na střední se také začala motat více okolo společenského života. Trávila možná až přespříliš času s alkoholem mezi přáteli na různých sešlostech. Často si to uvědomovala, ale copak nežila jen jednou a její povinností snad nebylo užít si ten čas, který na této zemi měla?
Její život se ovšem rapidně otočil chvíli po dodělání školy. Nebylo výjimkou, že někoho potkala a něco s ním měla. Většinou to trvalo krátce a pak šel každý svou cestou. Tentokrát to ale bylo trochu jinak. Cestoval přes její provincii, byl o pár let starší a moc se jí líbil. Poznali se a k jejímu překvapení si hned sedli do noty. Povídali si snad celou věčnost. Až slovo dalo slovo a během jedné noci se spolu vyspali. Trávili spolu i poté spoustu času, a ačkoliv věděli, že budoucnost je nejistá, nic si z toho nedělali. Až když si Margo udělala po necelém měsíci těhotenský test a zjistila, že je těhotná. Celý svět se jí rozpadl před očima. Se zoufalstvím se na něj obrátila a dodávala si naději, že to přečkají spolu. Po těchto zprávách se jí ale místo vřelého objetí dostalo studené facky. Samozřejmě metaforicky. On odjel pár dní na to pryč, pouze se slibem, že jí bude posílat peníze na výchovu.
Naprosto zdrcená se tedy obrátila na svou rodinu. Aby předešla zbytečným otázkám, jeho identitu si nechala pro sebe a poprosila o pomoc. Rodiče to brali ale jako poslední kapku. Přestože s ní už nějakou dobu nebydleli, měli tušení jak její život vypadá. Plní naštvání ji vyhodili z domu a nechali ji jít si svoji cestou. U tety to dopadlo podobně, akorát na rozdíl od nich jí dala čas alespoň najít si nové místo.
Margo chtěla daleko odsud. Poprvé proklínala své zaměření - sport a těhotenství by šlo dohromady jen do určité míry. Nakonec se k ní obrátila známá z baru, která měla sestru v paláci v Angeles. Dělala tam v kuchyni a slíbila, že se poptá po volném místě. Nakonec se dostala na post výpomoci v kuchyni. Byla to ta nejméně placená pozice, ale bylo to včetně noclehu a jídla. Práci vzala bez většího rozmyslu a usadila se tam. Většinou škrábala brambory, nosila mouku, nebo louskala oříšky.
Celá se naprosto změnila. Potlačila svoji živou osobnost, zaťala zuby a snažila se být tou nejlepší verzí sebe sama.
Poté, co se jí narodila malá dcerka, pojmenovala ji Claire. Starala se o ni jak nejlépe mohla, společně zůstávaly v malém pokojíku v paláci. Už pár týdnů po porodu se ovšem vrátila do práce, aby měly dále z čeho žít. Claire většinou hlídala chůva, která měla na starost spoustu dalších dětí v paláci. Svět se trochu začínal uklidňovat. Gigi si našla nové přátele v paláci a její život nabral zase nový směr. Byla povýšená na komornou, což brala jako velkou poctu. Nejenže byl plat vyšší, měla také více volného času a navíc už nemusela škrábat žadné brambory.
Když nastal čas selekce, dostala nápad. O své sestře často přemýšlela, neskutečně jí chyběla a doufala, že se zase brzo potkají. Občas si napsaly, ale to nebylo nic v porovnání s předchozím životem. Navrhla Audrey selekci a doufala, že to přijme. Mít ji v paláci na denní bázi by byl splněný sen. Společně by na něco přisly a Margo by snad konečně zase zažila život.

  © Selection RPG : Válka Růží

Je zakázáno kopírovat jakékoliv texty, obrázky, koláže a design webových stránek. Jedná se o majetek Selection RPG. 

bottom of page