top of page
ribborbigred.png

Madelaine Aurora Anderson

Selection RPG - character

Země : Austrálie

Vzdělání : vysokoškolské

Status : korunní princezna Austrálie

Stav: svobodná

Datum narození : 31.1. / vodnář

Věk : 22

Výška : 160

Barva očí : tmavě modrá

Barva vlasů: zrzavá

Zájmy : pěstování jedovatých květin, procházky v přírodě, kreslení, zpěv, gymnastika, společenské tance, poker, šermování

Dovednosti : angličtina, francouzština, španělština, botanika

FC : Julia Adamenko

Hráč:

anniestich

Matka: Irene Elton

Sestra: Nina Elton

Bratr: Henry James Hamilton Anderson

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Madelaine je dívka, kterou opravdu nejde ve společnosti přehlédnout. I když by bylo krásné tvrdit, že dokáže zaujmout už jen svým vzhledem, například krásnými zrzavými plavými vlasy, nebo velkýma mrkajícíma očima a milým úsměvem, skutečností je, že je nepřehlédnutelná už jen z toho důvodu, že ráda vybočuje z řady. Je to samotářské stvoření a nemá ráda velké davy, jelikož je jí v přítomnosti velkého počtu lidí nevolno a svírá se jí hrdlo. Vždy stojí někde poblíž a přesto daleko od ostatních a věnuje se hlavně sama sobě, nebo pomáhá svým přátelům ze služebnictva s jejich běžnou pracovní rutinou.
Jen pár lidí v jejím okolí pamatuje i jinou tvář, než tu s širokým úsměvem, ze kterého nejde úplně stoprocentně vyčíst, jak se asi cítí. Své trápení a špatné myšlenky si totiž Madelaine nechává hlavně do soukromí. Pokud se jí ovšem někdy nějaké příležitostně naskytne.
Svými gesty a způsobem vyjadřování hodného nějakého ocenění by se dala považovat za příklad pravé šlechtičny. Vždy ví, jak se zachovat a co říct. I pokud by měla snášet hodiny konverzace s jedním z lordů o novém křišťálovém lustru. Nemá ve zvyku jakoukoliv společnost odmítat, pokud ji aspoň trochu považuje za příjemnou. Byť jen malý náznak vzteku většina služebnictva, co se kolem ní už pár let pohybuje, dodnes nezaznamenala. A přesto není radno si s někým jako je ona zahrávat. Možná je milá a hodná. Už jen ale právě pro takový přístup očekává, že se dočká toho samého z druhé strany.
Její chodidla jako by se nedotýkala země, když chodí. Už od útlého věku zbožňovala jakýkoliv druh pohybu, zejména společenské tance. Kvůli svému uzavření se do sebe ale na taneční parket zásadně s nikým nechodí. Většinou stojí u kraje se skleničkou dobrého šampaňského a konverzuje.
Jistě by byla ideální a prospěšnou královnou jedné ze spojeneckých zemí, kdyby na její dokonalosti věčné přetvářky, která vypadá tak opravdově a lákavě, neměla špinavé otisky zlé nemoci. Kvůli svým plicním problémům byla vždycky velmi omezená, co se jejího soukromí týče. Bylo pro ni opravdu těžké s někým navázat bližší kontakt a rozeznat, komu jde o peníze a komu je jí jen prostě hrozně líto.
Od svého bývalého osobního strážce se naučila plno věcí, které vnímá jako zdroj zábavy už pár let. Je řeč zejména o šermování, které ji učil převážně tajně. Choroba z ní v očích druhých dělá často příliš slabou, aby něco takového mohla vykonávat. A skutečností je, ze se tomu věnovat naplno nemůže tak či tak. Dalším, nůž spíše zkaženým koníčkem, který si od něj osvojila byl poker. V hazardu je opravdu silným soupeřem a pokud nestojíte o to si půjčovat od banky, abyste na měsíc vyšli s penězi, vřele bych doporučovala si s ní v pokeru nezačínat.

Minulost

Bylo nebylo, kdesi v jednom z dětských komnat královské australské rodiny, žila byla jedna malá princezna, která tiše spinkala ve své kolébce za doprovodu chlácholivého broukání melodie na dobrou noc jedné ze svých chův. Její otec byl hrdým vladařem své země – oblíbený, schopný a hlavně nadevše milující svou jedinou dcerku. Žil sám. Holčička byla výplodem několika málo hrátek s jistou ženou během pobytu ve spojeneckých zemích. Tahle dostaveníčka se však postupně stala minulostí a jemu zbylo jen jeho překrásné dítě.
Vše vypadalo naprosto dokonale. Měli jen jeden druhého, ale byli šťastní. S výchovou mu ochotně pomáhalo několik chův, které se o princeznu rády postaraly kdykoliv musel odejít kvůli pracovním záležitostem a svým povinnostem. Každý večer pak podával princezně mlíko v lahvičce a za neustálého kolébání s ní konverzoval o průběhu celého dne, jako by mu snad tak malé dítě vůbec dokázalo rozumět. V osmi měsících jejího života však nastal zvrat, který ovlivnil jí i její okolí až do současných let.
Bylo kolem třetí hodiny ranní, když krále probudil pláč miminka. Řev otřásal celým palácem a utichl ještě dřív, než se mladý muž stihl vůbec ke kolébce doklopýtat. Vědomí, že dítě nedýchá mu způsobilo silnou náhlou bolest jako šíp přímo do srdce a jen pár vteřin na to se už v komnatě seběhlo několik členů služebnictva, aby princezně pomohlo. Po následných dvou dnech na lékařském křídle bylo dívce diagnostikované závažné plicní onemocnění. Choroba byla velmi vzácná a jen těžce léčitelná. Dalo se proto jen holčičku prohlížet na pravidelných kontrolách a doufat, že se nemoc nebude nijak rozrůstat.
Několik dalších let jí bylo v oblasti hrudi aplikováno malé zařízení. To mělo za úkol pozorovat její pravidelný dech a tep. V případě, že by se dívce začalo špatně dýchat než by přestala dýchat úplně, měl strojek začít pípat, přičemž bylo téměř jisté, že někdo bude poblíž, aby zasáhl. Z paláce dívka odcházela jen velmi zřídka a to vždy za doprovodu někoho ze služebnictva, ne-li rovnou svého otce. Většinu času trávila ve skleníku a královských zahradách. Příroda ji odmalička fascinovala a proto pomáhala místním zahradníkům s péčí o květy, než si rostliny začala pěstovat i sama.
Přátel moc neměla. Místo upevňování vztahů s dětmi jiných královských rodin stála raději bokem a bavila se ve společnosti služebných. Jejím nejoblíbenějším místem byla hlavně kuchyně, kde ráda pomáhala s přípravami jídel. No…pomáhala. Řeč je převážně o umývání misek od šlehačky a čokoládové pěny a následně ochutnávání samotného výsledku. Právě tam se cítila být mezi svými a plně uvolněná na to, aby se dokázala z plna hrdla smát. Se svou novou matkou, kterou si její otec našel jen pár let po nešťastném incidentu měla velmi neutrální vztah. Královna jí nikterak nevadila. Zároveň ale její společnost nevyhledávala.
V jejích šestnácti letech se zdravotní stav rapidně zhoršil. V té době už přešla ze stojku na hrudi ke strojku na paži. Byla zrovna s jedním z pekařů na nákupu surovin ve městě, když přestala dýchat a jejího sípání si dlouho nikdo nevšiml. Po následkem dostavení se na ošetřovnu král poručil pro princeznu osobního strážce, kterým se stal jeho dobrý přítel Jeremiah. Jerry byl strážcem už od svých dvaceti let. V té době mu však táhlo už na čtyřicet šest. S Maddie si velmi rychle padl do noty. Sám měl v paláci stejně starou dcerku.
V osmnácti navštívil palác jeden ze šlechticů. Byl o rok starší než Madelaine, dost oblíbený mezi dívkami. A velmi pohledný. Maddie mu okamžitě podlehla a se vším odhodláním se snažila mladíkovi zavděčit a poukázat na sebe, aby si jí všiml. Zdálo se, že si rozuměli, on sám se zajímal o astronomii a vědecké experimentování. Po dlouhém roce pravidelného setkávání a dopisování však při jejím vyznání lásky dokonale ponížil. Byla to chvíle, kdy si dívka plně uvědomila jak jí nemoc brání v normálním životě, jelikož právě na ní hodila všechnu vinu.
Při dovršení dvaceti dvou let se její oblíbený strážce Jerry rozhodl jít do důchodu. A jí na cestě do Illei čekalo také seznámení s jejím novým osobním strážcem, který ji měl doprovázet a postarat se o to, aby byla v pořádku. Mladý strážce ale není jediným člověkem, kterého by na svém pobytu měla poznat. Právě v Illei totiž na ní čeká také její utajované dvojče. Nina.

bottom of page