Charlottino dětství nebylo příliš šťastným. Už od počátku ji poznamenalo několik tragických událostí a ani její pozdější život na tom nebyl nikterak lépe. Jakožto druhé přeživší dítě a jako první a jediná dcera, měla život už předem naplánovaný do posledního detailu a jakékoliv odchylky nebyly nikdy tolerovány. Matka ji zemřela v pouhých třech letech společně se sestrou krátce po porodu, kvůli komplikacím. Tato událost se na ní později podepsala, neboť ji chyběl ženský vzor a mateřská láska.
Starší bratr Vladimír se nad ní snažil držet ochranou ruku, před jejich otcem, který na oba měl vysoké nároky. Obzvláště v momentech, kdy nebyla podle otce perfektní ji bratr chránil před otcovou násilnickou stránkou.
Bohužel její bratr zemřel po jejích patnáctých narozeninách, když si i se svou milenkou vzali život. Po tomto incidentu na ni padla tíha nástupnictví a i vyšší očekávání. Předem domluvené manželství, které se zdálo být na první pohled pro mnohé šťastné, bylo pouhou přetvářkou. Později se ukázala násilná strana jejího manžela, Filip Konrád.
Naneštěstí se to zhoršilo po smrti jejich prvorozeného syna. Filip jí jeho smrt dával ve velkém za vinu. Charlotta ze strachu, že by se vše mohlo ještě zhoršit, chování svého manžela přede všemi tajila a případná zranění sváděla možné nehody, třeba na pád z koně či nešikovnost.
Ani po narození druhého syna, Ferdinand Filip, se situace mezi ní a manželem nezlepšila. Král propadnul ještě více alkoholu, až to nakonec po letech vyústilo v napadnutí. Nicméně si nedal pozor a ublížil jí před strážemi. Oba nevěřili vlastním očím, než se rozhodli zasáhnout. Snažily se mu v možném ublížení na zdraví zabránit, ale během této rvačky její manžel přepadl přes zábradlí na balkóně. Sloužící přivolali sanitku, která mu již nemohla pomoci. Král na místě zemřel a v nemocnici mohli jen jeho smrt potvrdit a zapsat.
Charlotta celá otřesená a zdrcená nebyla zprvu schopná říct, co se přesně toho večera stalo. Ani druhý strážný nebyl schopen vypovídat, jelikož ležel v nemocnici po operaci a pod vlivy narkotik. Až o pár dní později během soudu se strážným, který se ke všemu přiznal, jelikož ho tížila vina, potvrdili znalci i ona, že se jednalo o sebeobranu a smrt byla pouhá nehoda. Strážce tedy postihla jen podmínka, která byla uhrazena a onoho muže propustili.
Tohoto strážce Charlotta znovu přijala do své ochranky a k těmto událostem se již blíže nevyjádřila. Její lid byl sám o sobě šokovaný ztrátou krále a tím, že jejich královna toto vše skrývala a snažila se před nimi být silnou. Díky tomu všemu se v osobním životě stala uzavřenou, zcela oddanou své zemi.
I přes tyto události se snažila, aby její syn nepocítil žádnou velkou změnu a starala se o něj jako milující matka. I strážce, jehož opět přijala, Vlad, se stal jejímu synovi velkou oporou a oběma možnou pomocí.