Asi si říkáte, jak se královský potomek býť bastard dostal do Illéi. No začněme tedy od začátku. Jeho máma byla služebnou v paláci v Švýcarsku. I přes svůj chudý původ, byla překrásná. Tak krásná, že upoutala pozornost krále. (V té době ještě korunního prince) Jedno vedlo k druhému a o devět měsíců později se narodil Brutus. Proč dostal tohle jméno zrovna, kdo ví? Když se to princ dozvěděl, chtěl Siennu vyhodit na ulici, nemohl si dovolit skandál takových rozměrů, zvláště když měl v té době před svatbou. Prarodičům se však malého Brutuse zželelo a tak dali Sienně něco do začátku. Ne dost, aby si žil jako král ale dost, aby mohli odletět do země a začít slušný život. Nesměla se však už ani ona, ani on vrátit do rodné země. Nasedla tedy s nemluvnětem do letadla. V Illéi vyrůstal od dětství. Usadili se v Hansportu v polorozpadlé chaloupce, blízko jezera, kde se naučil rybařit, klást pasti. Nikdy nechodil do školy, nebyly na to peníze, ale od mala byl opravdu chytrý a vynalézavý. Jednou se odvážil jít i dovnitř třídy, ale děti se mu vysmály, protože prý smrdí rybinou, je špinavý a divný. Tak ze školy utekl. Číst, psát a počítat se naučil ze stromu. Jak začala hodina seděl na stromě naproti otevřenému oknu a učil se. Měl dost bujnou představivost, vždy když učitelka známkovat, předstíral, že je nejlepší ze třídy a učitelka jej chválí. Dost možná by i nejlepší byl, kdyby do třídy skutečně chodil. Jak rostl, začal se starat o svou maminku i spravovat dům. Peníze jim docházely a o práce byla nouze. Zastal veškero těžkou práci okolo domu. Jak se tedy dozvěděl celou pravdu o svém původu? Když mu bylo čtrnáct let, onemocněla jeho máma. Tehdy mu všechno řekla, kdo je jeho otec. Na jednu stranu byl rád, konečně po všech těch letech kladení otázek znal pravdu, ale jeho nenáviděl. Nikdy jej nechtěl. Samozřejmě, že si hned dal práci zjistit, kdo je jeho otec, což nebylo tak těžké.
Dozvěděl se, že má nevlastního bratra, o pár let mladšího. Svým jménem napsal dopis s žádostí o pomoc svému otci. Pomoc se sice dostavila, ale pozdě. V době, kdy se na jeho prahu objevili vojáci, byla jeho máma už pohřbená v zemi. Vojáci však dostali za úkol, Bruta přivést do Švýcarska. Kdyby neuposlechl, měli jej na místě zabít. Neměl tedy jinou možnost. Nastoupil do letadla a odletěl do královského paláce. Bylo to pro něj zvláštní, nikdy neměl peníze, aby se podíval z Hansportu a najednou letí přes oceán? Nemohl si to ani užít, pořád oplakával Siennu. Cítil se i provinile, že ji opustil. Ale zároveň byl zvědavý. Myslel si, že jej otec přijme, ale šeredně se spletl. V momentě kdy stál tváři tvář svému otci, nebylo pochyb, že je jeho. Samozřejmě musel podstoupil testy DNA, aby se to potvrdilo černé na bílém. A když se to potvrdilo, doufal, že se jeho život zlepší. Jeho otec jej však přinutil k těm nejpodřadnějším pracem v paláci. Neměl se stát princem, měl se stát otrokem. Chtěl z něj vymlátit veškerou naději, kterou by měl na lepší život. Chodil spát pozdě a strhaný na slaměnou postel (kterou si sám sestavil) a vstával brzo. Přemýšlel o útěku, ale jak utéct ze země, když nic nemáte. Přesto si v paláci našel kamaráda mezi vojáky, ten jej naučil bojovat. Naučil se šermovat, bojovat s dýkami, lukostřelbě, ale jeho nejoblíbenější zbraň je kopí. Byl ve Švýcarsku rok, když okolní města začal ohrožovat sériový vrah, kterého nikdo nemohl chytit. Královští vojáci i dobrovolníci včetně Bruta se vydali na pomoc. Nebyl to však Brut, kdo monstrum zabil, byl to jeho kamarád Simon. Brutus mu však pomohl, nebýt něj, spadl Simon ze skály. Zachránil mu život a on mu tu laskavost oplatil. Všem řekl, že to byl právě Brut, kdo spadl ze skály. To dalo Brutovi čas na to utéct. Nikdy Brutus nezapomene, jak mu tehdy Simon pomohl.
Švýcarsko se sice může pyšnit ve světě jako neutrální země, ale na domácí půdě je dost agresivní. Několik měsíců přeprodával kokain dosti pod cenou, aby si vydělal na cestu zpět do Hansportu. Vrátil se zpátky domů a spravil celou chalupu. Jeho srdce však začalo lačnit po pomstě. Nejenom, že nenáviděl svého otce, nenáviděl všechny lidi s modrou krví. Počítal, že bastardů jako je on je více. Přidal se tedy k rebelům. Musel projít několika zkouškami, ale všechny zvládl na jedničku. Nyní se usadil v Angeles, ale doufá, že jednoho krásného dne se do Hansportu vrátí, třeba si najde nějakou dívku. Prozatím však bere dívky jen jako zábavu. Nepoznal žádnou, která by upoutala dlouhodobě jeho pozornost.