Arlise se narodila do královské rodiny milujícím rodičům, kteří na ní ale kvůli královským povinnostem neměli tolik času a tak jí vychovávali především chůvy. Spoustu času trávila se svými staršími bratry a vymýšleli spolu všelijaké lumpárny. Arlise z nich všech byla nejdivočejší, ale díky její andělské tvářičce a vychytralosti, se jí podařilo z každého problému vykroutit a odnesli to vždycky jen její dva starší bratři, kteří jí to později dali stejně pěkně sežrat. V dětství jí nic nechybělo, ale už jako malé dítě jí fascinovala příroda, lesy a zvířata. Milovala projížďky na koních se sourozenci a především závody v kterých své dva bratry vždycky porazila.
Jakmile jí padlo 14 let, její sourozenci s ní už netrávili tolik času, starší bratr se musel jako korunní princ učit od otce a druhý tomu musel přihlížet kdyby se nedej bože něco stalo a koruna přistála jemu. Arlise se začala cítit osaměle. Najednou se toulala po lesích sama a neměla s kým soupeřit v jízdě na koni. Jednou se dokonce vydala do města i přes přísný zákaz rodičů - nikdy nesměli do města bez stráží. Naivní Arlise nechápala jak dokážou být lidé krutí a to jí bylo osudné. Jen co zašla do prázdné uličky, někdo jí přiložil k ústům podivně páchnoucí látku a zatmělo se jí před očima. Probudila se v temném špinavém sklepě se silnou bolestí hlavy. Netrvalo dlouho a dozvěděla se, že jí unesli kvůli výkupnému, které za ní chtěli. Trvalo dva týdny než zase spatřila denní světlo. Dva týdny plné ohromujícího strachu, bolesti a hladovění. Jen zázrakem se to podařilo celé ututlat a tak se nikdo nic nedozvěděl. Arlise si ale do teď pamatuje jak toho bastarda co na ní šahal a připravil jí o panenství, její bratři umlátili k smrti. Celý rok jí trvalo než se zbavila strachu z doteků a doteď nikomu neprozradila pravdu. Cítila se ponížená a doufala, že když to nikdy nevysloví nahlas, zapomene na to a půjde dělat, že se nic nestalo. Že nikdo nezneužil její tělo tak ohavným způsobem jako oni, že nikdo neposkvrnil každičký kousek jejího těla, ale nešlo to a tak ve svých patnácti letech nacházela Arlise útěchu v alkoholu. Začala se objevovat na večírcích a jednoduše předstírala, že se nic nestalo. Pak spadla i do trávy, bylo to, to jediné co jí dokázalo uklidnit. Všichni jí to nejdřív tolerovali, protože nevěděli jak se k ní mají chovat, začala být nepředvídatelná a ta nevinná usměvavá princeznička byla najednou pryč. Místo ní se objevila princezna s věčně rozšířenými zorničkami co od sebe všechny odehnávala. Všechno vyvrcholilo když si Arlise vzala LSD a dostala bad trip. V tu chvíli nebýt jejich sourozenců skončila by už mrtvá. To jí poprvé rodiče řekli jaký je pro ně zklamání. Arlise si poprvé za tři roky uvědomila, že něco přehnala a od té doby se tvrdé drogy už ani nedotkla. Alkohol s trávou omezila aspoň natolik že si její rodina myslela, že je z toho už venku. Obarvila si vlasy a nechala dát tetování, přesto se v nocích během spánku vracela do toho temného sklepa a pořád dokola zažívala ty hrůzy znova a znova.
V tom přišla pozvánka na selekci do Illéi a Arlise konečně mohla vypadnout. Pozvánku přijala a brala to jako možnost na chvíli zapomenout.