Antonio se narodil jako druhé dítě do italsko-turecké rodiny. Už od malička cítil, že se narodil do šťastné a milující rodiny. Dětství měl kupodivu klidné, dokonce i on sám byl klidným dítětem, i když trochu zvědavým. Již od útlého věku všichni věděli, že je extrémně inteligentní, ale taky v jistých ohledech trochu líný, protože Antonio neměl sebemenší zájem o to, aby se rozvíjel. Nejradši si hrál s autíčky, vystřihoval z papíru různé patvary, nebo hodiny a hodiny trávil tím, že se pokoušel skládat origami. A tak se zdálo, že rodiče s nim nebudou mít žádné problémy, protože jim dělal radost. Nicméně, když se dostal do puberty, tak nastal dost velký zlom. Antonio se začal projevovat jako narcista, co viděl jen sám sebe. Rád se hádal, rád se pral a nebo dělal své starší sestře naschvály. Utíkal z paláce, pral se kde mohl, nebo chodil opilý domů. Jednou dokonce sedl opilý za volant a to i přes to, že neměl v té době řidičák. Několikrát se dostal do problémů a rodiče veškeré problémy za něj museli řešit. Antonio jim nikdy za nic nepoděkoval a dál se choval jako rozmazlený spratek. V jednu chvíli se dostal do problémů s drogami. Ne že by je sám bral, ale prodával je. Kdykoliv se dostal na večírek, tak dealoval drogy. To samozřejmě rodiče absolutně netušili. Až do doby, než kvůli němu skoro zemřel mladý kluk. Ten se totiž málem předávkoval a skončil v nemocnici. Když zjišťovali podrobnosti, tak se přišlo na to, že má drogy právě od Antonia. Antonio vyvázl s pořádným trestem. Dostal domácí vězení a musel se účastnit charitativních akcí. Včetně toho, že chodil rozdávat jídlo bezdomovcům, nebo uklízel ulice. Jeho otec dokázal být přísný, takže na všechny tresty které sám vymyslel i řádně dohlížel. Antonio své tresty sice přijal dost těžko, ale nakonec se snažil polepšit. To mu vydrželo zhruba rok, protože pak přišel další problém. Začal ustavičně chodit na večírky a den co den byl opilý. Párkrát si namlátil hubu tím, že někde spadl a nebo sám přes ní dostal, protože vyvolával konflikty. Jednou to došlo tak daleko, že on sám dal ránu novinářovi a ten skončil se zlomeným nosem v nemocnici. Tohle Tonyho chování vrhlo stín na celou jeho rodinu, takže se rodiče rozhodli, že ho pošlou na odvykačku, protože jeho problém s alkoholem byl vážně neúnosný. Samozřejmě že se mu to nelíbilo, ale nakonec si přiznal, že má vážně problém a postavil se tomu čelem. Z odvykačky se vrátil s hlavou vztyčenou a začal se chovat vzorně. Vrátil se k malování nebo svému oblíbenému skládání origami, našel zálibu v modelingu a plně začal plnit povinnosti prince. Dokonce si pořídil francouzkého buldočka - Ronyho, který se stal jeho parťákem do života. Nyní se Antonio společně se sestrou rozhodl, že se zúčastní Selekce a navštíví Illéu. Doufá, že změna prostředí pro něj bude něčím přínosná, protože v Itálii začal zažívat ponorku. A taky věří, že si užije zábavu, protože jako malý často poslouchal příběhy o tom, jak se jeho rodiče dali během Selekce dohromady, ale i to, jak je jejich cesta obohatila.