Na svou minulost z valné většiny není pyšná, ač za ní v některých případech nemohla ale i tak jsou dny kdy si jí vyčítá.
Ve velmi mladém věku, byla odebrána její drogově závislé matce, u které se nacházela v špatném zdravotním i psychickém stavu, který se na ní podepsal a zanechal svůj otisk.
Jelikož otec byl neznámý, nikdo totiž nevěděl kdo by to mohl být z bývalých milenců její matky.
Nebyl tak nikdo kdo by si jí mohl vzít k sobě, a žádné jiné příbuzné neměla.
Po těchto událostech byla umístěná do pěstounské péče, ve které střídala rodiny, jenž jí nedokázali pochopit častěji, než se stihlo venku změnit dané roční období ve kterém to s ní zkusili.
Když už bylo po tolika pokusech téměř vzdáno do nějaké jí umístit na trvalo, objevil se jakým si zázrakem pro mnohé, postarší manželský pár, který nad ní nezlomil hůl a nakonec u nich již zůstala jako jejich jediné dítě.
Během tohoto období se rozhodla stát policistou, protože nikdy nezapomněla na laskavé chování kterého se jí dne kdy jí našli dostalo.
Což se jí povedlo a dotáhla to až na pozici detektiv vrchní inspektor, kde během toho poznala i svého budoucího manžela.
Po nějaké době zkoušení o miminko, se jí podařilo otěhotnět, a jelikož ani jeden z rodičů nechtěl vědět co čekají počkali si až na porod.
Kde se dočkali svého jediného dítěte, a to dcery Luciany. Která nedostala ihned jméno, neboť se nedokázali na žádném v prvních chvílích dohodnout.
I v práci se jí dařilo, kdy se svým týmem úspěšně řešili jednu vraždu za druhou až do osudného případu ve kterém šlo o rebely.
Zde figurovalo i jméno jejího parťáka, jenž byl zároveň i jejím nejlepším přítelem.
Ten byl podezřelý že spolupracuje s nimi nebo k nim dokonce patří, a mnohým tak začalo docházet jak z jejich oddělení unikly některé informace.
Nechtěla tomu dlouhou dobu věřit a tak se jej pokusila konfrontovat sama, což byla její jedna z osudových chyb kdy jí vážně postřelil do břicha a nechal jí ležet ve svém bytě.
Sice přežila i když s následky, a jedním z nich bylo nemožnost mít další dítě.
Během půl roku v umělém spánku jí v nemocnici krom kolegů samozřejmě dělala společnost její rodina.
Luciana svou matku odmítala opustit, a jen jí odvést dál mimo pokoj vyústilo v její pláč.
A během následného půl roku, kdy se vrátila pomalu do práce jí dělala její dcera jaký si dozor aby se ujistila že je vážně v pořádku.
Bohužel nejen na ní, se podepsali noční můry kterými trpěla i malá Luciana.
Její bývalý kolega bohužel unikl, a do nynější doby se ho nepodařilo zatím chytit.
Což nejen jí, ale i jejího manžela, který jí je tou největší oporou, značně znepokojuje.
Po těchto událostech opustila pozici u policie, a raději se ujala nové práce a to strážce v paláci.