top of page
ribborbigred.png

Aidan Molinari

Selection RPG - character

Země : Illéa (původem z Itálie)

Vzdělání : vyšší odborné

Status : trenér sebeobrany / terapeut se štěňaty

Stav : svobodný

Datum narození : 25. 4. / býk

Věk : 31

Výška : 196

Barva očí : tmavě hnědá

Barva vlasů : černošedé

Zájmy : hra na kytaru, pes Fanny, plavání, adrenalinové sporty, psaní deníků

Dovednosti : kurz sebeobrany, zneškodňování bomb, angličtina, němčina, latina, řidičský průkaz - automobil, motocykl.

FC : Oscar Isaac

Hráč:

daxio01

Rodina: Neznámá

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Na první pohled vypadá jako někdo, komu táhne už na padesát let. Možná na vyšší číslo. Ale on je mladík, není moc starý. Mezi jeho černými vlasy se najdou šedivé prameny, na jeho tváři vrásky. Zrak se mu zhoršil a začal tak nosit brýle. Ovšem to všechno se mu stalo po nepříjemné události. Jinak by se dal popsat jako zdatný muž. Vysoký, tělo měl mohutnější a svalnatější. Není to tak, že by se samozřejmě snažil o pravidelný trénink. Občas si zatrénuje nebo si zaběhá společně se svým psem. Není to tak, že by se Aidan snažil o pozici People's sexiest man alive. Chtěl se cítit zkrátka trochu pohodlněji ve svém těle a nechodit s vyžraným pupkem.

Je to velký kliďas. Věci se snaží řešit v klidu, možná někdy až moc. Kolikrát někoho spíše rozčílí ten jeho klidný pohled a úsměv na rtech než to, že by začal křičet a dohadovat se. Kolikrát přišel do místnosti se širokým úsměvem a kam přišel, tam byla najednou zcela přátelská atmosféra. Vtípky z jeho úst létaly jeden za druhým a vlastně se s ním člověk jen tak nenudí. Často má nápady, které chce prosadit. Možná i kvůli tomu se často rád šťourá v již zavedených postupech. Vždy měl lepší nápad a věděl, jak to zlehčit. Kolikrát se jeho lepší postup poté zavedl a používal se. Mohlo to být v jakémkoliv směru, protože on zkrátka na tohle tu fantazii měl. Občas vymýšlel i blbosti, ale ve zdravé míře.

Je i dost soutěživý. Samozřejmě se nebude snažit až do krve, aby vyhrál. Jakmile uzná, že to nezvládne lépe, uzná svou prohru. A když vidí někoho, kdo to vzdává až moc brzo, rád dotyčného hecuje. Chce probudit toho soutěživého ducha ve všech. Je i ten typ, že když se vsadí a prohraje... Svou prohru přijme a kolikrát i splní to, o co se vsadili. Díky tomu vlastní tetování růžového delfínka na levé půlce svého pozadí.

Samozřejmě si dokáže udělat přátele všude, kam se dostane. A on je samozřejmě ten správný přítel. Jakmile někdo potřebuje s něčím pomoc, on je tady pro ostatní. Potřebuje někdo odvoz ve tři hodiny ráno? Právě Aidan je ochotný přijet a odvézt opilce až domů a uložit do postýlky. Podle nálady ho uloží i s lehkým políbením na čelíčko. Samozřejmě jako každý, i on má své hranice. Stačí mu jednou zalhat, jednou mu podrazit nohy či mu vrazit kudlu do zad, přestane být přátelský. Vyřadí zrádce ze svého života, ze svého blízkého okolí a zkrátka se k němu chová jako k naprostému cizinci. Začne dotyčnému vykat a je mu jedno, zda to byl jeho nejlepší přítel, či nikoliv.

Všechna jeho historie ho poznamenala jak nejvíce mohla. Začal trpět PTSD, každou noc se budí z nočních můr a celý opocený. Kolikrát se probudil i s křikem. Pořád se mu zdá jedno a to samé pořád dokola. Pořád vidí budovu, která vybuchla a vůz, který přivezl jeho Laylu. Občas se ten sen pozmění a ona je mrtvá. I když se snaží dělat cokoliv proto, aby se to nedělo, pořád se nedokáže ani hnout. Je bezmocný a slabý. Začaly mu dělat problém i velké rány jako třeba od ohňostroje. Nebo když se zrovna nachází v kuchyni a někomu spadne hrnec. Celý ztuhne, na čele se mu objeví krůpěje studeného potu a je celý bledý. Není schopný se hnout a občas mu jeho podvědomí vyplivne před oči celou tu noční můru. Jako kdyby se najednou přemístil úplně někam jinam. Absolutně tuhle sovu stránku nesnáší. Je to jeho největší slabina a možná je i rád, že se přestěhoval z Itálie právě sem. Neví, jak by reagoval, kdyby potkal Laylu.

Minulost

Samozřejmě je pro všechny snad ta nejšťastnější událost, když se narodí rodině dítě. V případě mladičké Anny tomu tak nebylo. Jednalo se o jistý boj o přežití, kdy se lékaři snažili zachránit jak život matky, tak i jejího dítěte. Samozřejmě to byl pro ně opravdu oříšek. Došlo ke strašlivé nehodě, kdy Anna jela v autě z vyšetření a mluvila se svým drahým mužem Aldem. Ten ji dost vyčítal, že jela sama a nepočkala na něho. Nikdy člověk netuší, co se může při cestě stát a nechtějí ohrozit ještě nenarozeného Aidana, který se samozřejmě ozval nepříjemným kopancem. Anna zaparkovala za pracovním autem, které zrovna patřilo ke stavbě nové silnice. Chtěla počkat, než bude moci pokračovat v jízdě dál, ale došlo k havárii. Jeden opilec do ni naboural zezadu. Její auto tak narazilo do vozidla ke stavbě. Z toho uvolnila kovová tyč a z výšky projela čelním sklem a zabodla se Anně do břicha. Nikdo nevěděl, co všechno je v ohrožení. Jestli to zasáhlo nějaký důležitý orgán či dítě.
Aldo dorazil do nemocnice, ale nikdo mu zatím nechtěl nic říct. Do momentu, než se musel rozhodnout. Přišla ta těžká volba, kterou nechce zažít nikdo. Buďto vyndají dítě, ale než se k němu dostanou pediatři, je opravdu nízká pravděpodobnost, že přežije a pokusí se pomoci Anně. Nebo vyndají dítě a začnou se okamžitě věnovat jemu, aby nezemřelo. Samozřejmě chtěl, aby přežili oba dva, ale ta možnost tady nebyla. Byla, ale opravu mizivá. Proto se rozhodl o tu druhou možnost. Ať zachrání Aidana. Těšil se na to, že bude otcem a chce vychovávat své dítě a bude se snažit mu nahradit i tu matku, když to bude v jeho silách.
Samozřejmě malý Aidan rostl jako z vody. Už v nízkém věku byl poměrně vysoký. Na základní škole byl dokonce nejvyšším v každém ročníku. Jeho otec tak vysoký není a co mu vyprávěl, ani jeho matka. Vlastně nikdo z rodiny nebyl tak vysoký, tudíž to bude zřejmě záhadou. Samozřejmě se mu stalo, že se mu jiné děti posmívaly kvůli jeho výšce, ale jemu to nevadilo. Aspoň viděl všechno a nemusel si hledat nějaké mnohem lepší místo. Také v klidu dosáhl kamkoliv potřeboval a nemusel nikoho prosit. Jisté výhody to mělo a stejně tak i jisté nevýhody.
Po střední škole na vysokou nešel. Nebyl rozhodnutý a neměl nejmenší tušení, co by ho tak mohlo bavit. Na střední škole byl premiantem a dokonce měl i na to stipendium, kdyby si vybral školu. Místo toho začal pracovat v místním obchodě, kde se prodávaly hudební nástroje. Tam tehdy narazil na svou vášeň v hraní na kytaru. Jednu si dokonce koupil a hrával na ni doma a občas i venku v ulicích, kde si i zpěvem trochu přivydělával.
Bavilo ho to a možná i tak trochu přemýšlel nad tím, že by se vydal kariérou zpěváka. To vše se ovšem změnilo, když viděl zásah psovodů.
Díky tomu se přihlásil na policejní akademii a vybral si právě služební kynologii. I když byl starší než další kadeti, jemu to nevadilo. Chtěl se tomu věnovat, zaujalo ho to a chtěl samozřejmě ze sebe vydat to nejlepší. Chtěl být tím nejlepším. Jenže mu to dosti kazila jistá mladá žena jménem Layla. A jeho bavilo ji dost často provokovat a vytáčet. Zvlášť, když se potkávali úplně všude. A i když byla taková jaká byla, dalo by se říct, že se neskutečně doplňovali a klapalo jim to.
Samozřejmě do jejich poslední společné akce. Aidan měl za úkol projít místo a zkontrolovat, zda na místě nejsou žádné výbušniny. Normálně Aidan dává pozor, ale v ten den byl myšlenkami úplně jinde. Nebylo mu nejlépe. Byl celý bledý, na jeho čele byl studený pot. Měl pocit, že dříve nebo později zkolabuje. Ale nechtěl zůstávat doma, chtěl pomoc. Chtěl pracovat a nechtěl přijít o žádné zkušenosti. Jenže část, kde byl on... Nějaké výbušniny zkrátka vynechal. Nedbal na to, že ho varuje jeho čtyřnohý svěřenec. Bral to tak, že je tam čisto. Když byli venku a vcházela tam další jednotka, ozval se výbuch. Nevěděl, co se dělo, byl zmatený. Vůbec si nepamatuje, jak to tam procházel. Jestli tam vůbec byl. Nechápal, co se s ním dělo. Dvě ženy byly eskortované a jakmile zjistil, že jednou z nich je Layla, málem se mu rozpadl celý svět. I když na něj křičela a vlastně ho div nezabila, on byl pořád v té fázi, že málem zabil svou milou. No... Bývalou milou. Tahle akce byla jasný konec pro oba dva.
Samozřejmě neměl ani klid po tom. Skončil se svou prací. Neměl na to, bál se, že by se to mohlo zopakovat. Každou noc se budil z noční můry, kdy se mu to všechno opakuje. Opakuje se mu ten den, kdy svou práci zanedbal a ohrozil na životě jak lidské, tak i zvířecí životy. Budí se často celý mokrý od potu a několikrát se přistihl, že dokonce vykřikl. Samozřejmě si vyhledal pomoc odborníka. Ale jestli to pomáhalo, to by se říct nedalo. Doporučil mu, aby si vedl jisté deníky. Tam psal všechno, co zrovna pociťuje. Psal ten sen, jak vypadal. Ihned, jak se probudí, ať si ho poznamená. Začal to tak dělat. Něco na tom bylo a docela ho to i bavilo.
Po tom, co se stalo... Co on vlastně způsobil potřeboval změnu. Udělat silnou čáru za tím vším a začít znovu. Vycestoval z Itálie pryč úplně. Pokud by zůstal, ta tragédie by ho pronásledovala a nedokázal by žít s klidným svědomím. To ovšem nedokáže ani teď. Ani nemusel přemýšlet dlouho, vybral si první místo, kam zapíchl prst na mapě a tím byla Illéa. Nebalil si ani moc věcí, sbalil si jen malý batůžek a to mu stačilo. Peníze, co měl našetřené využil na cestu a nalezení malého bytu. Potřeboval si udělat nějaké útočiště, než se rozhodne co dál. Kompletně změnil i svou vizáž. Díky všem těm starostem mu vlasy začaly dost šedivět. Zrak se mu zhoršil a začal nosit brýle. Vytvořily se mu vrásky a vypadal jako kdyby mu táhlo na padesát. I když byl proti vousům, nechal si je narůst.
Když dorazil do jeho nové domoviny, celý den a celou noc projížděl inzeráty. Hledal, co by ho mohlo bavit a také, co by ho mohlo naplňovat. A vlastně po tom usilovném hledání i našel. Palác hledá trenéra sebeobrany. Rozhodl se to vyzkoušet. Samozřejmě musel splnit jisté zkoušky a on je zvládl bravurně. Našel si tak práci, která mu i přináší dobrý výdělek. Samozřejmě se doslechl, že by se hodilo něco, co by uvolnilo veškerý stres. Aidan dostal nápad a navrhl, že by byla fajn terapie se psy a štěňaty. A kdo je alergický, dostane plyšáka. Nápad se samozřejmě líbil, ale byl v tom háček. Štěňata palác nemá. Samozřejmě Aidan nezahálel a okamžitě obepsal místní útulky a záchranné stanice. A některé reagovaly s pozitivně! Bude to i příležitost, jak najít chlupáčům nové domovy. A tak začal s prací v paláci. Na plný úvazek se začal věnovat tréninku sebeobrany a bokem se věnuje terapii. Díky tomu poznal svou čtyřnohou spřízněnou duši - Fanny. Jedná se o fenu bernského salašnického psa, který trpí vitiligem. A aby toho neměla fenka málo, měla nádor v oku. O to následně přišla, ale i tak má radost ze života a dodává jistou pozitivní energii i jemu.

bottom of page