Historie

Informace týkající se vzniku království Illéa, rodu Schreave a prvních
ročníků Selekce.

Stručný souhrn děje knižní předlohy od Kiery Cass

Počátek všeho, zrod království

Gregory Illéa. První král. Zakladatel našeho krásného království a také ne příliš vzorný otec, který svou nebohou dceru Katherine provdal za muže, kterého nesnášela, jen aby získal nárok na královský titul. Kontroverzní osobnost a také s velkou pravděpodobností sociopat, který na sklonku čtvrté světové války dokázal sjednotit roztříštěný národ a dát příležitost zrodu království, které dnes známe pod jménem Illéa. Všichni se o tom učíme ve školách a jak už to tak bývá, jsme z toho poněkud na rozpacích. Inu, historie bývá krvavá i odporná, ostatně brzy bude hůř.

K Illéa, právě tak jako ke královskému rodu, neodmyslitelně patří bílá růže jakožto erbovní symbol. Pětatřicet územních celků, známých jako provincie. Systém kast, který nastolil řád v doposud vládnoucím chaosu. A především tradice Selekce. Způsob, jak najít pro krále (či v dnešní době již i královnu) vhodného partnera, který jej bude na životní cestě podporovat a pomůže mu nést břímě vlády. Zároveň je to skvělý způsob, jak provázat královskou pokrevní linii s krví občanů. Kdo by pak neuvěřil iluzi, že běžní lidé a ti s modrou krví jsou si blízko? I když my se domníváme, že se jedná spíše o prevenci přehnaného křížení modré krve. Nikdo přece nechce dopadnout jako Habsburkové.

První Selekce se týkala kupodivu nejmladšího syna Gregoryho. Damon Illéa se holt musel stát králem poté, co nejstarší syn Spencer utekl před svým ambiciózním otcem, ba dokonce zfalšoval svou smrt. Díky tomu si asi dokážeme představit, jaké krásné soužití to muselo být. Nápad se Selekcí se zdál být geniální, neboť stabilizoval situaci v království. Jak upevnit pozici královského rodu více, než dát občanům naději, že třeba právě jejich dcera se může stát první Illéjskou princeznou?

Illéa vs Schreave

Není však veřejně známo, že se jednalo o frašku, jinak by se nám nejspíš vznik Rebelů posunul o pěkných pár let kupředu. Učebnice dějepisu jsou nudné a už se v nich nedočteme ty nejpeprnější detaily. Damon si řekl, že když už musí přetrpět pětatřicet ženských, tak si to aspoň pořádně užije. Stihl se vyspat asi s polovinou účastnic, které samozřejmě hned druhý den poslal domů. Bohužel se nemůžeme zeptat oněch dívek, zda po té příšerné noci nakonec ještě nebyly rády, že jim byla navrácena svoboda. Právě Damon si v pravidlech vydupal, že pokud projeví princ zájem o intimnosti, žádná z účastnic je nesmí odmítnout. Jeho křehké chlapské ego však bylo pohlazeno navzdory tomu, že většina dívek svolila jen ze strachu z popravy. Selekce pro něj byla ohromná zábava, kde si mohl naplno vychutnat pocit kontroly. Je skoro až ironické, že vítězkou se stala dívka, která byla od samého začátku určená k tomu, aby usedla na trůn po jeho boku. Grace Lowell, byla vybrána Damonovým otcem ještě dříve, než Selekce vůbec získala svou podobu a mohla vůbec začít. Říkali jsme přece, že mít za otce Gregoryho není žádnej med. Damon a Grace spolu měli syna jménem Justin. Není se co divit, že vzhledem k odporné historii rodu Illéa ani zde nedochází k něčemu, co bychom mohli nazvat happy endem.

Justin Illéa se po dovršení plnoletosti také dočká vlastní Selekce. Navzdory tomu, že jeho otec byl zakomplexovaný a manipulativní bastard, nešel v jeho šlépějích. Vítězkou Selekce se stala budoucí královna Abby Schreave (celým jménem Abigail Tamblin-Illéa-Schreave). Zde dochází k celkem zásadnímu milníku a zdánlivému zániku rodové linie Illéa. Můžeme se jen domnívat, zda byl Justin jablkem, které padlo daleko od stromu, nebo zda se jeho touha po moci, kterou si rod Illéa předával v genech pouze nestihla projevit. Třetí král umírá totiž pouhé tři roky po svatbě s Abby. V učebnicích dějepisu se opět nedočteme pravdu o této tragédii. Královna Abby Illéa měla celý život slabost pro svého bratrance, jehož známe pod jménem Porter Schreave. Ani účast v Selekci, ani tři roky spokojeného života po boku Justina nedokázaly pohřbít její city, ba naopak je snad ještě posílily. Znáte to. Vždycky toužíte po tom, co nemůžete mít. Ano, Justina možná měla ráda, ale z Portera doslova šílela. Není divu, že tato silná a ambiciózní žena vymyslela ve spolupráci se svým milovaným plán, jak se nepohodlného manžela zbavit a stát se v rekordním čase černou vdovou. Justin tak vzápětí umírá na následky otravy.

Snad jen naivní člověk by věřil tomu, že tak krutý skutek je klíčem ke spokojenému životu a harmonickému manželství. Potomek páru, Clarkson, měl zaděláno na příšerné dětství. Láska, která mezi Abby a Porterem kdysi možná existovala, začala pomalu vyhasínat. Porter věděl, čeho byla jeho manželka schopná a jaký hrozný čin spáchala, aby dosáhla svého cíle. S každou další hádkou si začal uvědomovat, že nad ním visí Damoklův meč. Co když ho začne mít také plné zuby? Co když bude mít jiný názor na to, jak vést zemi? Bude také nemilosrdně odstraněn? Samé otázky! Sémě pochybnosti v něm začalo klíčit ještě dříve, než se malý Clarkson naučil mluvit. Holt co si vybral, to má.

Abby díky svému ráznému vystupování a ochotě jít přes mrtvoly tuto teorii jenom potvrdila. Je o ní známo, že byla panovačná, nechovala se hezky ke služebnictvu a libovala si v nošení drahých šperků a extravagantních šatů. Její láska k alkoholu jen podtrhla krutost a sadistické sklony, které si vybíjela nejčastěji na svých komorných. Manželství královského páru tak bylo protkáno hádkami, výhružkami a nezřídka dokonce i oboustranným fyzickým násilím. Krásný příklad do budoucna pro malého prince Clarksona. Naštěstí nezklamal a vyklubal se z něj stejný duševní mrzák, jako byli jeho rodiče.

Clarkson Schreave

Porter se své manželce odcizil, avšak snažil se, aby jeho syn Clarkson měl alespoň kvalitní vzdělání. Často jej bral na cesty, aby poznal kultury jiných zemí a naučil se, že spojenectví jsou klíčovým prvkem pro chod státu. A také aby se dostali z dosahu jisté manipulativní a agresivní megery. Nikoho nejmenujeme! Nicméně rodičovské hádky a fyzické napadání, zanechaly na jeho duši nesmazatelné šrámy. Clarkson je cílevědomý po matce a v budoucnosti nám má teprve ukázat, čeho je vlastně schopný. Když dospěje do věku, kdy může uspořádat Selekci, není se co divit, že královna Abby, která je posedlá mocí, chce mít poslední slovo i co se týče budoucí manželky svého syna. Gregory by se nejspíš rozplýval něhou. Abby se rozhodně nechce své koruny vzdát a není tedy divu, že se k účastnicím chová povýšeně a s despektem. Její problémy s pitím dosahují naprostého vrcholu. V dámském salónu tráví čas s dívkami ze Selekce zásadně pod vlivem alkoholu. Křičí na ně, vyhrožuje jim a není se co divit, že jsou z ní vyděšené. Říká se, že selekčnice jménem Tia se s Clarksonem vyspala a královna tuto skutečnost nemohla rozdýchat. Popadla Tiu za vlasy a vláčela ji ze salonu pryč. V zastrašování však Abby ještě zdaleka neměla dost.

Vrátila se do salonku, kde se zbylé účastnice třásly strachy. Oznámila jim, že to ona je všemi milovanou královnou a pokud si některá z nich přeje stát se Clarksonovou manželkou, pak to znamená, že se budou chovat přesně podle toho, co jim řekne. Budou tiché, pokorné, sedět na místě a usmívat se. To jsou opravdu skvělé vyhlídky. Jedna z dívek - Amberly - se na královnu po jejím proslovu usmála, za což vysloužila ránu do obličeje. Tak silnou, že skončila na zemi. Od tohoto incidentu, se všechny účastnice Selekce královně Abby vyhýbaly jako čert kříži. Amberly se však nevzdávala. Byla oblíbená pro svou přirozenou eleganci a vnitřní klid, který dokázala přenést na své okolí. Mezi její další silné stránky patřila skromnost a celou dobu vystupovala jako pravá dáma. Byla navíc velmi pohledná a inteligentní.

Zdá se, že mezi lidmi populární Amberly, je pravým opakem chladnokrevné Abby. Možná právě proto se do ní princ Clarkson bezhlavě zamiloval. V Amberly viděl vše, co by si u své budoucí ženy představoval. Propadl jí od samého začátku a dle jeho slov v něm probouzela to nejlepší. Dovolujeme si to vzhledem k tomu, co ještě Clarkson předvede lehoulince zpochybnit. V její přítomnosti údajně působil mnohem vyrovnaněji, a ne jako despotický tyran. Navíc pocházela z jižní části země, kde byla nejvyšší aktivita Rebelů, kteří usilovali o to, aby královskou rodinu svrhli. Sňatek s Amberly by tak mohl utišit nepokoje. Selekce dospěla do svého konce a Amberly se tak stala Clarksonovou nevěstou. Jediným mráčkem na obloze bylo zdraví královny Amberly. Pocházela z provincie, jejíž vzduch byl zamořen jedovatými toxiny. Hrozilo, že se jí nikdy nepoštěstí přivést na svět dítě. Nakonec se však mladému páru narodí syn, jehož pojmenují Maxon. Ani tady se však nedočkáme otřepané fráze "žili šťastně až do smrti". Minimálně králova milenka na tom má svůj podíl. A to nezmiňujeme Clarksonovu posedlost mít nad vším kontrolu. Od státu až po svou rodinu.

Trilogie

Právě zde začíná příběh, který dobře známe z knížek. Čtvrtá Selekce započala. Počet pamětníků, kteří ví, jak vypadal svět ještě před zavedením kast poklesl. O historii vzniku Illéa neexistují žádné knihy a veškerá historie je tak předávána ústně. Když se podíváme na ten masakr, není se čemu divit. Vlastně to hraje královské rodině do karet. Nebohý malý princ Maxon vyrůstal sice v o poznání harmoničtějším prostředí než jeho otec, ale do ideálu to má také zatraceně daleko. Ještě jako dítě začne vnímat, že něco není v pořádku. Clarksonova milenka je pravidelnou návštěvnicí paláce a jednoho dne, toho má Maxon právě tak akorát dost. Poté, co tato žena opustí královu komnatu, dojde Maxon za svým otcem a konfrontuje ho s tím, že toto bylo naposledy, co ta děvka překročila práh paláce. Bylo to vůči milované matce hezké gesto, leč poměrně naivní. Jedenáctiletý Maxon svého otce rozzuřil natolik, že jej popadl, vykloubil mu rameno a brutálně jej zbil. Z bezvědomí se probudil až druhý den a celý incident se svedl na někoho ze strážných.

Nebylo to naposledy, co Clarkson vztáhl na Maxona ruku. Ten o tom nikomu neřekl. Co se týče královny Amberly, Clarkson ji opíjel pomocí silného vína, aby prospala veškeré jeho zálety se zmíněnou milenkou. Kolik dalších podobně psychopatických aktivit stihl napáchat a na kom, to zůstává záhadou. Když přeskočíme několik let a vrátíme se k historicky čtvrté Selekci, není se co divit, když zjistíme, že byla zmanipulována. Všechna děvčata vybíral král Clarkson (jo už zase, asi rodinná tradice) a aby to nebylo podezřelé, tři dívky vybral z páté kasty. Níž už však rozhodně nešel. Téměř všechny se tak zdály být výhodnou partií, která mohla posílit pozici královské rodiny. Co čert nechtěl, princ Maxon našel zalíbení právě v jedné z dívek z páté kasty. America Singer si jeho srdce získala díky své upřímnosti, otevřenosti a síle postavit se nepřízni osudu i samotného krále. Byla to právě ona, kdo Maxonovi otevřel oči. Skutečně nepřeháněla, když mu řekla, že se do paláce přišla hlavně najíst. Způsobila skandál, když se rozhodla v živém vysílání napříč Illéou zveřejnit pravdu o Gregorym a navrhnout zrušení kastovního systému. Král Clarkson zuřil a chtěl se jí za každou cenu zbavit. Jen díky tomu, že Maxon Americu ochránil a nechal všechen jeho vztek vyventilovat na sobě, nakonec vše dobře dopadlo a America zůstala ve hře. Byla sice strašně odvážná, ovšem domýšlení možných následků, to nikdy nebyla její silná parketa.

Nepokoje v Illéa však nabývají na intenzitě. Rebelové se dožadují zrušení Selekce a páchají násilné činy napříč celou zemí. Několikrát také zaútočí na palác. Král Clarkson vyhrožuje Americe a několikrát důrazně vyzývá svého syna, aby se jí zbavil. Souboj nervů ještě přiostřuje žádost o schůzku dvou představitelů rebelů. Konečně se potvrzuje teorie prince Maxona, kterou jeho otec vůbec nebral v potaz, ba dokonce ji nazval směšnou. Existují totiž dvě rebelská hnutí. Severní rebelové nepodnikají smrtící útoky, spíše v paláci způsobují chaos a vše obrací vzhůru nohama. Vypadá to, jako by snad něco hledali. Kdežto jižané prolévají mnoho krve a neznají slitování. August Illéa a Georgia Whitaker patří samozřejmě mezi severní frakci, jak naznačuje jejich žádost o dialog, kterému Maxon po boku s Americou vyhoví. Dají najevo, že jim nejde o svrhnutí monarchie, nýbrž pouze o zrušení kastovního systému. Na oplátku mu nabízí svou podporu. Věří, že Maxon bude dobrým králem, avšak když vysloví požadavek, aby se America, jejíž popularita mezi občany stále roste, stala Maxonovou ženou, urazí tím nejen Maxona, ale i samotnou Americu. Kým si sakra myslí, že jsou, aby diktovali druhým, jak mají žít své životy? August a Georgia však jen pokrčí rameny. America není jedinou jejich favoritkou. Takže si to mezi sebou vyřešte jak chcete.

Aby toho nebylo málo, vztah mezi Americou a Maxonem se vyvíjí značně dynamicky. Mnohokrát se pohádali, aby k sobě opět našli cestu. Odvaha, se kterou America porušuje pravidla, protože jí morální kompas nedovolí jinak, je sice obdivuhodná, ale v mnoha případech i hloupá a naivní, což způsobí nejen jí, ale i Maxonovi mnoho těžkostí. Když se zdá, že se vše uklidnilo, zasáhne Americu tragická zpráva o smrti jejího otce. Vydává se tedy dočasně zpět domů, aby se mohla účastnit pohřbu, a alespoň částečně utišit žal své matky a sourozenců. Z dopisu, který jí otec zanechal jí utkví v hlavě verš, díky němuž si později uvědomí, že byl součástí komunity severních rebelů.

K Severce obrátím zrak svůj,
ona je věrný průvodce můj,
pravdo, cti, na povrch pluj,
vždy při mně stůj.

Osmicípá hvězda, symbol rebelů. Najednou si America uvědomí, že ten symbol vídala mnohokrát. Jen mu nikdy nepřikládala zvláštní význam. Ba dokonce se přívěsek s tímto symbolem houpal na krku dívky jménem Kriss. Druhé finalistky, která zdá se také našla cestu do Maxonova srdce. Podle jejích slov vstoupila do Selekce proto, aby získala vliv a pomohla severním rebelům v prosazování jejich zájmů, avšak jak strávila s princem Maxonem nějaký čas, skutečně jí na něm začalo záležet. America nemínila Maxonovi říct ani slovo o tomto objevu. Nechtěla vypadat jako někdo, kdo se pokouší svou největší konkurentku očernit. A tak poslední dny a hodiny před vyhlášením vítězky Selekce strávila s Maxonem, aniž by toužila řešit podobně kontroverzní témata. Místo toho plánovali společnou budoucnost. Maxon se rozhodl dokonce nechat postavit dům v blízkosti paláce, aby America nemusela být odloučená od své milované rodiny. Vše vypadalo růžově, jeden by se z toho rozplynul, nebýt toho, že vyšla najevo pravda o jistém strážci jménem Aspen. Maxon jej spatří stát nápadně blízko Americe. Způsob, kterým se na sebe dívají a jejich letmý dotek působí dojmem, že je vyrušil při projevování romantických citů. V ten okamžik mu dojde, že mu America mnohokrát zalhala. To Aspen je tím jejím bývalým přítelem, o kterém mu tvrdila, že je již minulostí. A kolik nocí strážil její komnatu! Další konflikt už jejich vztah neunesl. V této chvíli se princ Maxon definitivně rozhodl, že jeho ženou se stane Kriss.

America je zdrcená. Ještě donedávna měla na výběr a teď to vypadá, že bude ksichtem pro "forever alone" meme. Co naplat, že s Aspenem nikdy nespala. I polibek je považován za vlastizradu. A ten nebyl jen jeden. Dozvědět se to král Clarkson, nechal by je oba při nejlepším zmrskat. Mohla by klidně přísahat, že na začátku Selekce vůči Aspenovi sice chovala nějaké city, ale postupně vyhasly. Ano, několikrát se ve zdech paláce políbili, čímž zatraceně riskovali, ale to je přece minulost! Ani Maxon nebyl svatý v tomto ohledu. Co třeba to dostaveníčko s Celestou? Ale koho to zajímá? Jeho Výsost může přece všechno a už se rozmyslela a nemínila si nechat věšet bulíky na nos a čekat, kdy mu America zlomí srdce příště. Již o pár hodin později se měl konat slavnostní ceremoniál, kdy princ Maxon vyhlásí vítězku Selekce. Maxon a Kriss spolu vesele hovořili a zdrcená America jen seděla poblíž a čekala, až to peklo skončí. Náhle si povšimla, že velká skupina strážců vytáhla z kapes červené šátky a uvázala si je na rukáv. Začal příšerný masakr. Spustila se střelba. Jižním rebelům se podařilo infiltrovat palác a zaútočit na královskou rodinu. První zemřela královna Amberly, která chránila krále Clarksona vlastním tělem. Zemřel však krátce po ní na následky střelných poranění. Konečně, na to jsme čekali celou knižní trilogii. Škoda, že to musela odnést i tak milá osoba, jako královna Amberly.

Jeden z jižanů zamíří na Americu, avšak Maxon ji strhne z dosahu střelné zbraně. Bohužel v důsledku toho schytá zásah pod levé rameno. Jeho poranění vypadají fatálně, velice rychle ztrácí velké množství krve, a tak se s Americou loučí. Omlouvá se za to, že se nakonec rozhodl pro Kriss navzdory tomu, že jeho srdce vždycky patřilo Americe. Víc klišoidní závěr si lze jenom těžko představit. America je chtě nechtě je odvedena do jednoho z úkrytů, kde stráví dlouhé hodiny v nejistotě. Po skončení útoku je konečně propuštěna z bezpečné zóny, která se stala dočasně i vězením a odvedena do nemocničního křídla paláce. Následky útoku jsou brutální. Jižané vzali život nejen králi a královně, ale i mnoha zaměstnancům paláce. Naštěstí však princ, nyní už král Maxon i Aspen zůstali mezi živými.

Eadlyn Schreave

Královská svatba byla tak veselá, jak jen smutek ze ztráty blízkých osob dvěma snoubencům dovoloval. America i Maxon zasvětili svůj život službě lidu a tvrdě pracovali na zrušení kast. Začínali pozvolna, sloučením osmé a sedmé kasty. Postupně se propracovávali výše. Jednoho dne tak kasty přestaly existovat zcela, což mělo lidem zajistit větší svobodu v tom, jakou práci si přejí dělat, kde chtějí žít, a především i koho pojmout za manžela či manželku. Navzdory úsilí, věnovanému implementaci změn však zůstávala aktuálním tématem "kastovní diskriminace". Navíc jejich dcera Eadlyn Schreave, která se měla stát první ženskou dědičkou trůnu, nepatřila právě mezi oblíbence veřejnosti. Měla pověst panovačné a chladné princezny, která se zajímá akorát o své pohodlí. Když se narodila, předběhla své dvojče Ahrena o pouhých sedm minut! Mnohokrát si nebyla jistá, zda to lze vůbec považovat za štěstí, nebo prokletí. Netoužila po trůnu a už vůbec ne po lásce. Nicméně nepokoje kvůli přetrvávající diskriminaci na základě původu spjatého s již neexistujícím kastovním systémem přiměly Americu a Maxona, aby zvážili možnost uspořádání Selekce pro svou dceru Eadlyn. Ta samozřejmě o ničem takovém nechce ani slyšet, dokonce své rodiče vyhodí ze svého pokoje. Jak může někdo schvalovat, tak pitomý nápad, jako přitáhnout do paláce pětatřicet cizích kluků a nutit ji, aby si někoho z nich vybrala za manžela? Kdo to vůbec vymyslel takovou pitomost? Inu, modří už vědí.

Eadlyn trucuje a dává velice rázně najevo, že nic podobného nepřipadá do úvahy. Nicméně je pravda, že své rodiče miluje a pokud je Selekce možnost, jak uklidnit napjatou situaci v Illéa, pak by tomu měla dát šanci. Avšak rozhodne se svým otcem usmlouvat zvláštní podmínky. První podmínkou je, že odmítá držet kohokoliv v soutěži proti jeho vůli. Pokud si bude někdo přát odejít, pak odejde. Slíbí, že vydrží v Selekci celé tři měsíce a nic neuspěchá a nevyhází své nápadníky hned druhý den. Byť to zní velice lákavě. Avšak pokud se nezamiluje, tak si nepřeje být nucena do svatby. Král Maxon s podmínkami souhlasí. Je rád, že Eadlyn nakonec k Selekci svolí. Doufá, že pozornost veřejnosti se upře na jeho dceru a on se svou ženou budou mít více klidu a času řešit problémy související s diskriminací na základě kastovního systému a utišit nepokoje. Média však umí být neskutečně krutá, a tak Eadlyn sklidí kritiku za vyházení jedenácti nápadníků hned zkraje Selekce. Jeden se nemůže divit, byla to fakt podivná individua a jedno z nich se dokonce rovnou drze zeptalo, kdy dostane svoje prachy za účast. Začnou se také šířit zvěsti, že princezně na Selekci pranic nezáleží a všechno je jen divadlo. Nicméně čím déle v Selekci pokračuje, tím více smyslu pro zodpovědnost v sobě probouzí a v neposlední řadě začne v některých účastnících vidět místo narušitelů soukromí své přátele. Možná i něco víc.

Mezi jasné favority patří například Kile Woodwork. Někdo, koho veřejnost vidí jako Eadlynina kamaráda z dětství. Jistě, velmi romantická představa, akorát že vůbec. Pravdou je, že ti dva se upřímně nesnášeli, dokud nedošlo k Selekci, do které se Kile rozhodně přihlásit nechtěl. Tímto může poděkovat své vypráskané sestře. Henri je zase znám svým nakažlivým smíchem, optimismem a neustále dobrou náladou. Jeho lámaná angličtina působí až roztomile. Eadlyn si vlastně Selekci začala užívat, nicméně v okamžiku, kdy její matka prodělala srdeční příhodu, rozhodne se převzít zodpovědnost a dopřát svým rodičům tak potřebný klid. Po zotavení královny Americy proběhne korunovace Eadlyn. Zdá se, že všechno pomaličku plyne do šťastného konce, navzdory tomu, že si novopečená královna není jistá tím, komu dá své srdce. Klidný průběh Selekce naruší v médiích velice populární mladík jménem Marid Illéa. Nejedná se samozřejmě o nikoho jiného, než syna Augusta a Georgie. No, povedl se jim, jen co je pravda. V průběhu Selekce se tváří jako pomocník, kterému na Eadlyn doopravdy záleží. Vnukne jí několik nápadů, jak zvýšit svou popularitu u občanů království, avšak čas od času pustí do éteru poznámku, která by mohla vážně ohrozit chod Selekce. Neváhá použít manipulace, aby si získal sympatie nejen lidu, ale i samotné Eadlyn. Jakmile jej naše nová královna konfrontuje, vybarví se jeho charakter. To divadélko a předstírání, že jsou si s Eadlyn velmi blízcí má samozřejmě své důvody. Touží získat korunu. Když však vidí, že to nepůjde po dobrém, rozhodne se dokonce vyhrožovat, že se postará o Eadlyno zničení. Jakmile si následující den následnice trůnu přečetla obsáhlou reportáž o Maridovi, vybírajícím snubní prsten, vyděsí se a rozhodne se Selekci ukončit a oznámit své finální rozhodnutí o tom, kdo se stává jejím snoubencem. Do poslední chvíle však netuší, kdo bude tím vyvoleným.

Jen pouhých symbolických sedm minut před začátkem živého přenosu vyhledá svého otce a žádá jej o radu. Ten jí doporučí, ať jde za hlasem svého srdce. Že je to proti pravidlům Selekce? Co na tom záleží. Maxon sám nazývá rod Schreave rodinou zrádců. Nutno dodat, že existují zrady, které vychází z laskavosti a touhy konat dobro. Výhercem Selekce se proto nestává Henri, nýbrž jeho tlumočník Eikko. Jediná osoba, o které byla Eadlyn přesvědčena, že ji skutečně miluje. Oba mladí lidé se sice smířili s tím, že je nečeká společná budoucnost, ale nakonec se postaví svazujícím pravidlům i hrozbě nepřízně Illéjského lidu. A tak byl představen nečekaný vítěz Selekce, mimo Selekci. Marid se může zvencnout. Nečekal tak rychlý spád událostí a po telefonu si s Eadlyn vymění několik nehezkých slov. Znáte ty odmítnuté chlapy… Zdá se, že rod Illéa ještě neřekl své poslední slovo. A tady začínáme vyprávět další příběhy, které se odehrály před desátým ročníkem Selekce. Nikdo přece nechce v historie podivné vzduchoprázdno, jak tomu bývá jinde.